Ahoj! Jmenuji se Pepa
Osud mě už od dětství nešetřil. Od 13. let jsem vyrůstal v dětském domově. Ve svých 18. letech jsem začal pracovat v zemědělském družstvu, a to po dobu celých 12let. Poté jsem změnil zaměstnání a 2 roky jsem pracoval v lese a rok jako údržbář.
Na 6. květen 2022 nikdy nezapomenu, změnil se mi celý život.
Kolega mě při práci chladnokrevně a nečekaně zezadu střelil malorážkou do obratle a bohužel i do míchy. Po prvním zásahu jsem spadl na zem na záda a od té doby jsem ochrnutý od žeber dolů.
Utrpěl jsem vážné poranění páteře, kvůli kterému jsem nyní na invalidním vozíku. Jsem odkázán na pomoc okolí, musel jsem se přestěhovat do domu s pečovatelskou sužbou v Hlinsku. Nedokážu se ani sám obléknout, mám psychické problémy, přišel jsem o všechny dosavadní koníčky a mám zničený život. „Den co den se musím se zdravotním stavem prát. Pro mne jako by život skončil, mám deprese“.
Hodně se změnilo v říjnu 2023, kdy jsem si mimo jiné díky sbírce koupil nové auto s ručním řízením.
Život opět začal dávat smysl! Všem dárcům moc děkuji! Konečně nemusím jen sedět doma, ale můžu ven, mezi lidi, za zábavou, ale našel jsem si i práci!
Nebojím se toho a auto jsem využil k jízdě do Centra Paraple v Praze, ač jsem v Praze autem nikdy před tím nebyl!
Nebojím se a přijímám každou výzvu!
S životem se ale peru dál. I přes to velké postižení hledám své uplatnění a snažím se pomáhat ostatním. Mám přeci jen dvě zdravé ruce a nechci zahálet!
Jsem zvyklý být venku, v přírodě v lese, jsem zvyklý tvrdě pracovat. Ne polehávat v domě s pečovatelskou službou a koukat z okna.
Jak zázrak bych považoval splnění mého velkého snu.
Je to malý domek hlavně s dílnou. Kde bych mohl kutit, opravovat, dělat cokoliv, co mi zdravé ruce umožní. Rád se vrtám v motorech a to prostě teď nemůžu!
Moje zdravotní problémy těžko odezní, domek – to je běh na dlouhou trať a sám to asi nezvládnu.
Budu rád za jakoukoliv pomoc!
